Oberleutnant Joseph Wohl
Joseph Wohl se narodil 5.4.1916 v Postupimi do měšťanské rodiny úředníka federální banky. Po absolvování maturity v roce 1934 na Realschule byl přijat vzhledem k jeho studijním výsledkům a příkladnému chování do Kriegsschule v Postupimi. Spolu s hodností Unteroffizier obdržel začátkem roku 1938 medaili za 4. roky služby v německé armádě a po ukončení studií se zúčastnil anšlusu Rakouska téhož roku. Zde se věnoval především administrativním úkolům v rámci působení německé armády na velitelství Wehrmachtu ve Vídni. Vzhledem k polské agresi v září roku 1939 se přihlásil k převelení k frontovým jednotkám v Polsku. Polská kampaň však skončila nečekaně rychle, a tak do válečného dění nikterak významně nezasáhl a jeho žádost byla zamítnuta. Místo toho byl Joseph Wohl přeřazen v říjnu do rezervy Oberkomannda des Heeres, konkrétně divizního štábu 35. pěší divize se sídlem v Heilbronnu. Hlavní jeho zodpovědnost spočívala v zajištění rutinních vojensko-administrativních činností, a to až do začátku západního tažení v květnu roku 1940. Za osobní zajištění předávání důležitých rozkazů frontovým jednotkám byl koncem léta již v hodnosti Feldwebel vyznamenán Válečným záslužným křížem II. třídy s meči.

Po skončení tažení se v rámci své divize věnoval okupačním povinnostem v Belgii a Francii. V prosinci téhož roku byl vzhledem k dosavadní příkladné službě přeřazen do nově stavěného útvaru 101. lehké divize v Praze a povýšen do hodnosti Hauptfeldwebel. Zde se věnoval především obecným štábním povinnostem, a to až do zahájení operace Barbarossa v červnu roku 1941, kdy 101. lehká divize v rámci 6. armády vyrazila vstříc Charkovu. Po těžkých bojích bylo město v říjnu dobito a Joseph Wohl za své přispění obdržel o měsíc později Válečný záslužný kříž I. třídy s meči. Díky jeho takticky správnému rozhodování zajistil plynulé zásobování frontových jednotek municí a dalším vojenským materiálem. Přispěl tak mimo jiné k udržení charkovského předměstí za tuhého odporu sovětské armády a jejích opakovaných protiútoků. Proto je Joseph Wohl v prosinci roku 1941 také povýšen do hodnosti Leutnanta. Začátkem roku 1942 byl převelen ke štábu 228. pěšího pluku.
Zde setrval plněním především štábních povinností, které však byly ztíženy vyčerpávajícími boji v nehostinných podmínkách Kavkazu. Na této pozici působil až do transformace pluku na 228. lovecký v půli téhož roku. Vzhledem ke zkracování vzdáleností mezi štábem a frontou je jeho styk s přímou bojovou činností stále častější. Začátkem roku 1943 je povýšen do pozice Oberleutnanta a vzhledem k jeho opakovaně prokázaným bojovým zkušenostem a válečným zásluhám svěřeno velení III. štábního praporu. Pod jeho velením došlo k doplnění stavu mužstva, přezbrojení a prvním frontovým zkouškám především při obranných bojích na kubáňském předmostí. Za jeho službu je vyznamenán Kubáňským štítem.

